V severočeských Teplicích spolu až do roku 1945 žili Češi a Němci – dokud je dějiny nerozdělily. Tři pamětníci: Čech, Němec a syn Čecha a Němky vyprávějí a svých životních cestach, které je kdysi ve škole svedly dohromady, poté rozdělily na vyhnance a ty, kteří zůstali, a dnes – po převratu – zase spojily.
„Já bych si jenom přál, aby se takové rozhovory mezi Němci a Čechy vedly mnohem více. Aby nezůstávalo u ojedinělých případu. My bychom totiž chtěli vzájemné vztahy obou národů zase urovnat. Vždyt‘ my chceme vidět, že k sobě zase nacházejí cestu, že spolu lépe žijí. To má být smysl teto akce.“
– Otto Kohlert