Jednorázové programy v trvání 2-3 vyučovacích hodin
Bojoval zbytečně? Příběh Imricha Horvátha
„Často se mi zdálo, že můj strýc bojoval za Československo zbytečně. Pomáhal Československo osvobodit, aby v něm lidé byli svobodní. Vojáci, kteří osvobozovali Evropu, věřili, že bojují za lepší společnost, která už nebude ponižovat lidi jiné barvy pleti, kultury nebo vyznání. Jak je možné, že s tím po víc jak sedmdesáti letech stále bojujeme?“ Růžena Ďorďová, neteř Imricha Horvátha
Program se věnuje se příběhu Imricha Horvátha, romského vojáka, jehož příběh byl až do nedávna zcela zapomenut a na světlo ho vynesla až jeho neteř. Na pozadí válečné zkušenosti Imricha Horvátha si budeme pokládat otázku, jaké příběhy z války se dostávají do dějepisu a stanou se tak známými, kolik toho víme o romských vojácích z Československa a zda příslušníci menšin v československé armádě či odboji bojovali z dnešní perspektivy zbytečně. Budeme také reflektovat, jakým způsobem minulost ovlivňuje současnost a nakolik jsme sami tvůrci poučení z minulosti.
Cílová skupina: 1. – 4. ročník SŠ
Doba trvání: 2 x 45 minut
Nabízíme také program rozšířený o diskusi s historikem Michalem Schusterem a neteří Imricha Horvátha Růženou Ďorďovou.
Symboly
Program reaguje na zvyšující se výskyt nacistické symboliky ve veřejném prostoru i ve školách.
Žáci přemýšlí nad funkcí a podobou symbolů, nad jejich spojením s určitými historickými epochami i nad tím, jak si určité události z minulosti připomínáme a proč. Diskutují o tom, jak by měla společnost určit, které symboly a osoby z historie by měly být na veřejných prostranstvích připomínány a které naopak odmítnuty, zda by měly v demokratické společnosti zůstat na veřejném prostranství symboly, které někteří považují za urážlivý.
Zároveň jsou vedeni k uvědomění, proč může být pro potomky přeživších nacistického režimu zraňující, když je nacistická symbolika používána mladými lidmi.
Cílová skupina: 7. – 9. ročník ZŠ, odpovídající ročníky víceletých gymnázií a SŠ
Doba trvání: 2 x 45 minut
Město jako nástroj moci: segregace Židů z veřejného prostoru v protektorátní Praze
Aktivita vede žáky ke zkoumání vlivů, které spoluvytvářejí veřejný prostor, a to na příkladu Prahy za Protektorátu Čechy a Morava a protižidovských nařízení. Vede žáky k porozumění tomu, že prostor není pouhým fyzickým místem, ale má svá psaná i nepsaná pravidla, která jsou utvářena lidskými interakcemi, vztahy, normami, mocí a kulturou, které se mění v čase. Pokládá žákům otázky, jaký vliv na aktéry ve veřejném prostoru má to, když je prostor mocensky zneužit, a to nejen na perzekuované, ale i na přihlížející. V rámci reflexe pokládá otázku, co můžeme dělat dnes, aby veřejný prostor zůstal otevřený a pravidla v něm nastavená byla spravedlivá pro všechny jeho uživatele.
Cílová skupina: 1. – 4. ročník SŠ
Doba trvání: 2 x 45 minut
Nebýt součástí místa. Využití MemoMap ve výuce
Aktivita zkoumá, co znamená „patřit“ do určitého prostoru – a co se děje, když je člověku toto právo odepřeno. Na příkladu vylučování pražských Židů z veřejného prostoru během třicátých a čtyřicátých let 20. století žáci objevují, jak ideologie proměňuje město v nástroj moci. S využitím MemoMap se učí číst město jako text, v němž se střetávají paměť, moc a přítomnost. Název vychází z klíčového pojmu Out of Place z díla Tima Cresswella, který upozorňuje, že společnost určuje, kdo „někam patří“ a kdo ne. „Místo“ podle něj není jen fyzická lokalita, ale i sociální a morální konstrukce. Ti, kdo jsou označeni za „mimo místo“, často ztrácejí právo být viděni a slyšeni. Aktivita pomáhá žákům pochopit, jakým způsobem se takové procesy odehrávaly i v jejich městě a jaké měly dopady. Zároveň aktivita otevírá prostor pro reflexi současnosti – kdo je dnes „mimo místo“ v našem městě, škole nebo společnosti.
Cílová skupina: 8. – 9. ročník SŠ a 1. – 4. ročník SŠ
Doba trvání: 2 x 45 minut
Projektový den v trvání 4-5 vyučovacích hodin
Možné po domluvě se školou, využití metodik z programu Tvář v tvář historii.